Kročejový hluk

Tam, kde je stavební konstrukce v přímém kontaktu se zdrojem hluku, mluvíme o kročejové neprůzvučnosti (týká se výhradně podlah). Kročejový hluk vzniká mechanickými nárazy do konstrukce budovy (při chůzi, nahodilým nárazem předmětu). Schopnost konstrukce tento typ hluku tlumit se nazývá kročejová neprůzvučnost. Pro její kvantifikaci se používají kmitočtová pásma v rozsahu 100 Hz až 3150 Hz v třetinooktávových pásmech a v rozsahu 125 Hz - 2000 Hz v oktávových pásmech. Ukazatelem je vážená hladina kročejového zvuku L_nw (dB). Čím je tato hodnota vyšší, tím nižší kročejovou neprůzvučnost mezi dvěma prostory můžeme očekávat. Změřené hodnoty se porovnávají se směrnými hodnotami.

Vážené hladiny kročejového zvuku

L_nw (laboratorní), L’_nw (stavební) - charakterizují chování stavební konstrukce z hlediska kročejového hluku. Stanoví se pomocí normalizované hladiny kročejového zvuku L_n a jejího porovnání se směrnou křivkou pro kročejovou neprůzvučnost. Chování stavební konstrukce z hlediska přenosu kročejového hluku z jednoho prostoru do druhého prostoru.

Snížení hladiny kročejového zvuku

ΔL - zlepšení neprůzvučnosti - rozdíl stavu před akustickou úpravou a po akustické úpravě
ΔL = L_nweqo - L_nw - K (dB)

Směrná křivka pro kročejovou neprůzvučnost třetinooktávová pásma .
Měřené hodnoty se mají pohybovat pod touto křivkou.

L_nweqo - index hladiny kročejového zvuku holého stropu (bez akustické úpravy)
L_nw - index hladiny kročejového zvuku stropu s akustickou úpravou
ΔL - index zlepšení kročejové neprůzvučnosti
K - korekční faktor, který závisí na druhu stropní desky

Pro zlepšení kročejové neprůzvučnosti nosné stropní konstrukce používáme akustické materiály Steprock ND, Steprock HD.

Vzduchová neprůzvučnost

Tam, kde dochází k přenosu zvuku z místnosti do místnosti působením zdroje z vysílací místnosti do příjmové místnosti, mluvíme o vzduchové neprůzvučnosti. Zvuková energie vzniká v prostorovém zdroji hluku a přenáší se stěnou, stropem, spárami a okolními konstrukcemi. Vlastnost konstrukce zvukově izolovat dvě sousední místnosti z hlediska zvuku přenášeného vzduchem se nazývá vzduchová neprůzvučnost. Jednočíselné charakteristiky vážená neprůzvučnost R_w (laboratorní) nebo vážená stavební neprůzvučnost R’_w se stanovují z kmitočtově závislých charakteristik. Platí obecné pravidlo, čím větší plošná hmotnost daného prvku, tím lepší zvukoizolační vlastnosti.

Neprůzvučnost R (dříve vzduchová neprůzvučnost) - logaritmická míra podílu energie zvuku dopadajícího na stěnu a prošlého stěnou. Je kmitočtově závislá a udává se v třetinooktávových pásmech od 100 do 3150 Hz.

Vážená vzduchová neprůzvučnosti R_w (laboratorní) nebo R’_w (stavební) - jednočíselné charakteristiky odvozené z neprůzvučnosti pomocí tzv. směrné křivky. Platí přibližný vztah R’_w = R_w - C, kde C je rovno 2 - 3 dB, v případě obvodových konstrukcí je C = 0 dB.

Požadavky na zvukovou izolaci podlah dle ČSN EN 717-1,2, ČSN 73 0532